Projekt „tridimgastro.cz“ se zaměřuje na separaci, svoz a energetické využití biologicky rozložitelných odpadů od komerčních i komunálních původců. V květnu tohoto roku oslavil první výročí svého působení. Pilotním městem, které začalo se společností Energy financial group třídit gastroodpad, byl Šumperk, kde si třídění pochvalují občané i vedení města.
Ondřej Černý se problematice zpracování gastroodpadu věnuje již několik let. S projektem „tridimgastro.cz“ je od jeho založení a ve společnosti Energy financial group, která projekt provozuje, působí jako ředitel divize EFG Logistics. Ta zabezpečuje veškerý servis separace a svozu odpadů a jejich následného předání k energetickému využití v odpadářských bioplynových stanicích.
Jak byste charakterizoval projekt „tridimgastro.cz“ třemi slovy?
Inovace, odpovědnost, efektivita.
Má za sebou již skoro celý rok působení, jak se mu daří?
S fungováním projektu jsme nad očekávání spokojeni. Po spuštění pilotního sběru v Šumperku se začaly přidávat další obce a města v České republice, včetně komerčních provozovatelů stravovacích zařízení. Nyní svážíme odpad již ze značné části „moravských krajů“ (Olomoucký, Moravskoslezský, Zlínský, Jihomoravský).
Můžete prozradit nějaká data, která by úspěch projektu demonstrovala?
Aktuálně svážíme přes 70 tun gastroodpadu, který je energeticky využit v našich bioplynových stanicích. V rámci celé divize EFG Logistics pak zásobujeme naše BPS množstvím přes 700 tun měsíčně.
Důležitým faktorem, který svědčí nejen o úspěchu, ale hlavně o funkčnosti a efektivitě projektu, je také prokazatelné snižování skládkovacího poplatku pro obce při spolupráci s námi.
Poplatky za skládkování a celkově za odpadový management jsou velmi diskutované téma, mohl byste prosím tuto problematiku v souvislosti s řešením, jež nabízíte, více rozvést?
Náklady na svoz a likvidaci SKO se každý rok rapidně zvyšují, a to ze dvou důvodů – kvůli růstu množství SKO a růstu skládkovacích poplatků. Město tak musí za své občany doplácet každý rok čím dál vyšší částku a rostoucí náklady přenášet na jeho obyvatele. V současné době platí občané v průměru od 600 až do 900 korun za osobu za rok, zbývající částku přes 500 korun doplácí město. U každého města a obce pak přesná výše částky závisí na tom, kolik SKO ročně vyprodukuje a jak efektivně jeho občané třídí jednotlivé odpady.
Pokud obec třídí gastroodpad, vyselektuje tím z komunálního odpadu jeho nejtěžší složku, která následně není skládkována, ale energeticky využita, tudíž tento odpad není zatížen skládkovacím poplatkem. Kromě jiného tím také vzroste míra třídění odpadů v obci.
Jak si tedy stojíte ve srovnání s dalšími poskytovateli, co se týče cen za služby odpadového hospodářství?
Momentálně je naše služba cenově na stejné úrovni, v některých případech jsou poplatky o něco vyšší vzhledem k tomu, že svoz nádob řešíme výměnným způsobem. Tzn. že každou nádobu fyzicky svážíme, a nikoliv jen vysypáváme. Na místo tak přistavujeme každý týden vždy čistou, dezinfikovanou nádobu. Nicméně, kvůli rostoucímu skládkovacímu poplatku budou naše služby již brzy výhodnější, i s ohledem na vyšší vytříděnost odpadu v obci.
Je snižování skládkovacího poplatku jedinou výhodou, kterou projekt „tridimgastro.cz“ poskytuje?
Spolu se snižováním nákladů na skládkování můžeme vnímat jako výhodu i to, že se města a obce již nyní připravují na povinnost třídit biologicky rozložitelný gastroodpad, která by je mohla čekat již v roce 2024. Zároveň také, například v případě Rapotína, skrze naše sesterské společnosti poskytujeme vyprodukovanou tepelnou energii přímo obci za výhodnějších podmínek, než kdyby obec topila klasickým zemním plynem, jehož cena aktuálně výrazně roste. V neposlední řadě díky zpracovávání gastroodpadu pomáháme předcházet vzniku škodlivých skleníkových plynů, které jsou obvykle vypouštěny do ovzduší při uložení gastroodpadu na skládku společně s komunálním odpadem.
V jakých lokalitách můžeme momentálně nádoby „tridimgastro.cz“ nalézt?
Jsou to především města a obce v Olomouckém, Zlínském, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji, konkrétně Olomouc, Šumperk, Opava, Nový Jičín, Rapotín, Hodonín a další.¨
Jaká je četnost svozu ve zmíněných obcích a městech?
Četnost svozů není obecně daná, je možné ji během roku flexibilně upravovat. Naše služba se plně přizpůsobuje požadavkům původce odpadu, proto máme v obcích pravidelné týdenní svozy, na kterých jsme domluveni, nebo v případě komerčních provozů přijímáme objednávky každý pracovní den. Svoz jsme schopni uskutečnit do 24 hodin po objednávce.
S jakými problémy se pojí třídění kuchyňského odpadu?
Nejpalčivějším problémem, kterého se lidé většinou obávají při třídění gastroodpadu, je zápach. I to je ale u sběrných nádob projektu „třídímgastro.cz“ vyřešeno. Nádoby na gastroodpad jsou opatřeny těsněním a přítlačnou klapkou, která zamezuje šíření nepříjemných pachových vjemů. Do svozových nádob se navíc může odpad vkládat i v původních obalech, kromě skla. V našich stanicích jsou obaly posléze mechanicky vyseparované.
Služba se pyšní ekologickými postupy. Co se tedy děje s odpadem po jeho vytřízení?
Poté, co ho občané vytřídí do přistavených svozových nádob, pokračuje odpad do odpadových bioplynových stanic v Rapotíně a ve Vyškově, kde je energeticky využit. Vytříděný odpad je zpracován procesem anaerobní fermentace, při níž vzniká surový bioplyn. Ten je v kogenerační jednotce využit pro výrobu tepelné a elektrické energie. V současné době je pak nejsmysluplnějším způsobem jeho využití vyčištění pomocí membránové separace na úroveň zemního plynu (BioCNG) a následné vtlačení do distribuční soustavy. Finálním produktem BPS je také certifikované organické hnojivo.
Je služba vyhraněná pouze pro obce?
Především pro obce a gastronomické provozy jako jsou: kuchyně, jídelny, restaurace a jiná stravovací zařízení. Pro obce i firmy poskytujeme sběr i likvidaci gastroodpadu po technické i legislativní stránce na klíč. Přebíráme za ně starosti, usnadňujeme jim práci. Díky nám se nemusí starat ani o svoz odpadu ani o jeho evidenci, to vše vyřešíme za ně.
A jaké jsou plány do budoucna?
Nadále optimalizovat proces i svoz odpadu a rozšiřovat svozové lokality. V rámci společnosti EFG Engineering také pracujeme na zvýšení kapacity bioplynové stanice ve Vyškově, rekonstrukci dalších stávajících BPS či na výstavbě nových zařízení.
